Obsah

Paní Mülerová přinese Švejkovi novinu o zavraždění arcivévody. Švejk se odebere do hostince U kalicha, filozofuje o Ferdinandovi a detektiv Bretschneider ho zatkne. U výslechu Švejk všechny "zločiny" dozná a je po lékařské prohlídce převezen na psychiatrii, odkud ho jako blba pošlou domů. Záhy je Švejk povolán na vojnu. Kvůli silnému revmatismu ho paní Müllerová odveze k odvodu na vozíčku. Komise Švejka označí za simulanta. Je léčen v Iazaretu klystýry a dietou, kterou poruší díky pochoutkám baronky von Botzenheim. Švejk slouží jako pucflek u nadporučíka Lukáše, pro kterého ukradne psa jednoho obrsta. Obrst Lukáše se psem potká a dá ho přeložit k maršbataliónu. Ve vlaku do Budějovic Švejk nejprve slovně napadne generálmajora cestujícího inkognito a pak záchrannou brzdou zastaví vlak. Na nádraží je Švejk zadržen a musí do Budějovic pěšky. V Putimi považuje nadstrážmistr Švejka za ruského špióna. Po anabázi se Švejk hlásí v Budějovicích Lukášovi. Brzy odjíždějí na frontu. Na jedné zastávce Švejk ukradne pro Lukáše slepici. V polní kuchyni probíhá inspekce a stařičký generál vyznamená Švejka. U ohně vojáci vzpomínají na domov...

Dochovala se pouze část filmu. Na film navazoval "Švejk na frontě", "Švejk v ruském zajetí" a "Švejk v civilu". V roce 1930 režisér Martin Frič sestavil ze tří filmů o Švejkovi ("Dobrý voják Švejk", "Švejk na frontě" a "Švejk v ruském zajetí") střihový film (3 200 metrů), který měl pod názvem "Osudy dobrého vojáka Švejka" premiéru 20. 6. 1930.