Obsah

Druhý díl husitské revoluční trilogie „Jan Hus", "Jan Žižka", „Proti všem" se odehrává v roce 1419 až 1420. Je to vzrušená doba pro české království. Slabý a nemocny král Václav IV., obklopený zrádnou šlechtou a ohrožovaný bratrem Zikmundem, se postaví proti vyznání pod obojí a tím proti svému lidu. Vrátí papežencům kostely a kláštery, což vyvolá bouři odporu. Ideovými vůdci lidu jsou kališničtí kněží a kazatelé, zejména Koranda a Jan Želivský. Po útoku lidu na novoměstskou radnici se postaví do čela lidu i zeman Jan Žižka z Trocnova, dosavadní velitel královy stráže. Při zprávě o defenestraci král Václav IV. umírá. Země se rozděluje na dva tábory. I když se zde ještě projevuje určité prolínání, je hlavní dělítko naprosto jasné: na jedné straně stojí páni, na druhé prostý lid. Páni provolávají za krále Zikmunda, kterého však lid, pamětlivý jeho věrolomnosti k Janu Husovi, rázně odmítá. Zižka poznává, že v Praze, prosáklé zradou konšelů a bohatých měšťanů, kteří mnohdy jen ze zištných důvodů se přiklonili ke kališnické víře, nemůže v nerovném boji zvítězit. Odvádí proto svůj lid k jihočeskému Táboru, který se má stát střediskem husitského hnutí. Dne 25. března 1420 je svedena na hrázi rybníka „Škaredého" u Sudoměře slavná bitva, v níž bídně vyzbrojené Žižkovy sbory porazily mohonásobnou přesilu ,železných rytířů". Husitské hnutí dosáhlo prvního významného vojenského úspěchu. (FILMOVÝ PŘEHLED 31 / 1956)

Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství "božích bojovníků" nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije.