Obsah

Dohonil jej vlastní stesk po Paříži, touha po lásce a smutek. Jean Gabin jako gangster, jemuž se uzavřela cesta zpět.

V roce 1937 mělo v Paříži premiéru drama Pépé le Moko o francouzském zločinci, který je nucen skrývat se před policií v Alžíru. Jeho útočištěm se stala stará maruská městská čtvrť Kasba, kde se bezpečně skryje ve spleti uliček, nikdy nekončících domů a teras. Obklopí se lidmi, kteří ho uznávají a někteří i bojí. Noblesního gangstera trápí hluboký stesk po domově, především po Paříži, která se mu zhmotní v ženě, do níž se zamiluje, krásné Gaby, bývalé kabaretní umělkyni, nyní ženě bohatého obchodníka.

Pépé le Moko je výrazným reprezentatnem poetického realismu - směru ve francouzské kinematografii druhé poloviny 30. let 20. století, který vytváří vlastní svět připomínající skutečnost, ale poznamenanou nostalgickou atmosférou. Jejími hrdiny jsou osamělí lidé, vyděděnci ze společnosti, jenž jim ukřivdila, život se jim nedaří a jen zoufale se snaží odvrátit blížící se katastrofu.